Rozdíly v přijímací řízení na vysokou školu v Čechách a zahraničí

Před několika týdny jsem psala o rozdílech ve studiu na středních školách v České republice a v zahraničí, tentokrát se zaměřím na rozdíly, které se týkají pomaturitního studia na vysokých školách. Tento článek se bude věnovat výhradně přijímacímu řízení na vysoké školy. Mnoho věcí ve stylu výuky na zahraničních vysokých školách je podobných výuce na středních školách v zahraničí, tak ti z vás, kteří jste v zahraničí svou střední školu již studovali, nebudete následujícím popisem nijak překvapeni :-). Tento článek není určen jen těm, kteří o studiu v jiné zemi uvažují a rádi by se tedy dozvěděli více, mohou z  něj samozřejmě čerpat i tací, kteří se nikam nechystají, ale mají touhu rozšířit si své povědomí o vzdělání v zahraničí :-).

První odlišnost přichází již u přijímacího řízení. Samozřejmě, nemůžeme to paušalizovat, protože každá škola má svá specifika a zcela jistě existují někde na světě i školy, které by mě samotnou překvapily, ale budeme vycházet z běžné vysoké školy v zahraničí. Český student je z domova zvyklý na vykonávání přijímací zkoušky, která ho bude testovat z látky, kterou se už naučil. U nás musí student většinou u písemných zkoušek ukázat, co znalostně umí a zaškrtat varianty a,b,c, nebo napsat nazpaměť naučené definice. Když to zaškrtá a napíše dobře, je přijat, když ne, přijat není. Nevyžaduje se zde od studenta žádná prezentace sebe sama, nikoho na českých vysokých školách nezajímá osobnost studenta a jaké má po vystudování školy plány. Přijímací pohovor v ČR snad až na výjimečné obory není, takže se student s vyučujícími vysoké školy v průběhu přijímacího řízení často ani nepotká. To samé platí pro zaměstnance školy – o svých potenciálních studentech nevědí vůbec nic.

Na zahraničních vysokých školách se tradiční přijímací zkoušky vůbec nedělají. Student ucházející se o zahraniční studium musí splnit mnohem obsáhlejší požadavky, které se ale vůbec neopírají o testy, kde by se zaškrtávaly znalostní odpovědi. Kromě známek z předchozího studia a prokázání dobré úrovně cizího jazyka, je velký důraz kladen na reference a motivační dopis. Ten často bývá rozhodujícím atributem, zda je student ke studiu přijat nebo ne. Na tento dopis by si měl každý student vyhradit dostatek času a v průběhů týdnů (někdy měsíců) na něm postupně pracovat, měnit, dopisovat a mazat. Přijímací komise se z něho potřebuje dozvědět vše o studentovi. Hlavně ji zajímá, proč si student vybral danou vysokou školu a obor a jak ho chce po svém studiu uplatňovat v praxi. Pokud se ale student hlásí na nějakou například uměleckou vysokou školu, je nutné předložit poměrně obsáhlé portfolio prací, které již v uplynulých letech vytvořil. Toto portfolio musí profesionálně odprezentovat před přijímací komisí. Další nedílnou částí přijímacího řízení je přijímací pohovor se zaměstnancem studijního oddělení, nebo v případě menších vysokých škol se samotným děkanem vybraného studijního oboru. Tento pohovor opět není žádná zkouška ze znalostí, že by po studentovi někdo chtěl vyjmenovat, jak se počítá hrubý domácí produkt nebo jiné vzorce. Rozhovor se točí kolem studentovy osobnosti, jeho motivace daný obor studovat a vztahu k vybrané zemi. Mezi časté otázky také patří, co chce student po dokončení studia dělat a jaký přínos může mít pro svou zemi. Jednoduše řečeno potřebuje přijímací komise vidět uchazeče, který má „jiskru v oku“. Tyto pohovory probíhají buď osobně, ale ve většině případů není problém domluvit si pohovor po Skype. Existují i školy, které posílají své zástupce kvůli pohovoru za studenty, pokud je studentů v dané zemi více.

V tomto článku jste mohli krátce nahlédnout, jak rozdílný přístup k přijímacímu řízení mají školy ve státech, které od sebe na mapě nemusejí být ani daleko, ale přesto se ve svém přístupu značně liší. Západní státy apelují na poznání osobnosti studenta, jeho zájmy a argumentační schopnosti, zatímco v České republice se bohužel stále zaměřujeme na paměť a naučené definice, které nemůžeme v praktickém životě využít.

Teď nastal prostor pro rozdíly v samotném studiu. Pak by ale tento článek vydal na dalších mnoho odstavců, proto se na tato specifika můžete těšit v příštím článku :-).

 

2018-12-10T19:53:21+01:00 10.12.2018|